
Žádné psaní do šuplíku, ale spolupráce s giganty jako ČEZ nebo ORLEN Unipetrol. Zapojíš se do obnovy Českého Švýcarska nebo budeš pomocí dronů hledat zaniklé obce. U nás řešíš skutečné výzvy.
Naše věda přímo ovlivňuje svět kolem nás. Pracujeme na projektech, které přinášejí konkrétní řešení pro hasiče, silničáře, firmy, památkáře i textilní průmysl. Zde je přehled toho, co u nás umíme a zkoumáme.
Naše fakulta disponuje jako první na světě unikátním strojem na výrobu nanotextilií. Toto zařízení kombinuje pokročilé technologie hybridního zvlákňování, které umožňují vytvářet neuvěřitelně jemné membrány s využitím v medicíně, farmacii i kosmetice.
Umíme vyvíjet biokompatibilní materiály, které jsou šetrné k lidské pokožce, nebo speciální filtry pro nejmodernější baterie. Naši studenti s tímto světovým unikátem pracují již během studia a získávají tak náskok v oboru, který teprve čeká na své širší komerční využití.
Ve spolupráci s globálními lídry, jako je společnost BASF, vyvíjíme metodu, jak levně a snadno vrátit vyfrézované silnice zpět do provozu. V našich laboratořích studujeme chemické procesy stárnutí asfaltu a hledáme způsoby, jak ho pomocí speciálních přísad omladit, aby mohl být znovu použit při stavbě nových vozovek.
Tento přístup šetří přírodní zdroje i finance státu. Naším cílem je změnit fakt, že velká část českého asfaltu končí na skládkách, a nahradit jej technologií, která je ekonomicky přínosná a ohleduplná k životnímu prostředí.
Jsme součástí elitního mezinárodního týmu, který vyvíjí novou generaci lithiových baterií. Naším úkolem je navrhovat nové materiály pro jejich vnitřní části tak, aby baterie byly méně hořlavé, daly se snadněji uhasit a zároveň byly plně recyklovatelné. Hořlavost je v současnosti kritickým problémem, protože lithiové baterie při požáru dosahují extrémně vysokých teplot a při reakci s vodou uvolňují vodík. Ten tvoří se vzduchem výbušnou směs, což z hašení dělá pro hasiče nebezpečnou a komplikovanou operaci.
Práce na prototypu probíhá v úzké koordinaci s výrobci pro budoucí evropské „gigafactory“. Studenti se přímo zapojují do mezinárodního výzkumu, absolvují stáže v zahraničí a podílejí se na technologii, která má zásadně zvýšit bezpečnost elektromobility a přenosné elektroniky.
V rámci mezinárodních projektů vyvíjíme systém pro automatizovanou recyklaci textilního odpadu, kde má náš tým na starosti klíčovou chemickou část. Zatímco roboti a umělá inteligence oblečení třídí a mechanicky zbavují zipů či knoflíků, my vyvíjíme metody, jak textil rozložit až na molekulární úroveň. Umíme z vláken chemicky odstranit barviva a nečistoty, abychom získali čistou surovinu pro výrobu nové, stoprocentní příze.
Tento proces uzavírá recyklační kruh, protože umožňuje vyrobit z vyhozeného trička látku stejně kvalitní, jako by byla z nově vypěstované bavlny nebo vyrobeného polyesteru. Ukazujeme tak cestu k textilnímu průmyslu, který přestane produkovat miliony tun odpadu a začne využívat staré oblečení jako cenný zdroj surovin.
Pomocí nejmodernější geoinformatiky a 3D modelování umíme oživovat zaniklá místa. Příkladem je digitální rekonstrukce obce Fukov, kterou nechal minulý režim srovnat se zemí. Naše studentka dokázala na základě historických pramenů vytvořit přesný model odstřeleného kostela, který se v podobě svítící makety vrátil na své původní místo.
Tato práce propojuje precizní práci s daty a úctu k historii. Pomáháme komunitám a památkářům mapovat ztracené kulturní dědictví a vracíme tvář krajině, která měla být navždy zapomenuta.
Zkoumáme roli ohně v přírodě na modelovém území Národního parku České Švýcarsko. Sledujeme, jak se spálené plochy regenerují, a zjišťujeme, že oheň může biodiverzitě v určitých případech i pomoci, pokud se s ním pracuje odborně a kontrolovaně.
Naše data slouží k návrhům protipožárních opatření a lepší správě lesů v době klimatických změn. Umíme vyhodnotit, jak oheň ovlivňuje výskyt vzácných živočichů a rostlin, a tyto poznatky předáváme státním institucím pro ochranu naší krajiny.
V projektu Švýcovod jsme zmapovali stovky mokřadů a tůní v Českém Švýcarsku a Labských pískovcích. Umíme přesně určit, která vodní plocha neplní svou funkci a jaký zásah potřebuje k nápravě – od složitých technických úprav až po jednoduché položení kmenů pro usnadnění přístupu zvířat.
Vytvořili jsme veřejnou databázi, která slouží jako návod pro revitalizaci krajiny. Pomocí dronů a terénního průzkumu učíme studenty, jak účinně zadržovat vodu v přírodě a bojovat tak proti suchu a přívalovým dešťům.
Pomocí dendrochronologie čteme v letokruzích stromů záznamy o změnách klimatu, kvalitě ovzduší i historických zásazích člověka. Analyzujeme, jak stromy reagují na extrémní sucha a environmentální stres v různých prostředích – od městských parků až po divokou přírodu. Tato data nám umožňují lépe porozumět fungování krajiny v čase a předpovídat, jak se bude příroda chovat v budoucnu.
Využíváme rychle rostoucí ozdobnici obrovskou k obnově kontaminovaných území a brownfieldů v Ústeckém kraji. Tato rostlina umí díky svému kořenovému systému ozdravit půdu a zároveň poskytuje cennou biomasu pro průmyslové využití.
Z biomasy ozdobnice vyrábíme udržitelné materiály, které mohou nahradit plasty nebo minerální výrobky. Je to funkční cesta, jak z nevyužitých a znečištěných ploch získat surovinu pro čistší budoucnost.
Zkoumáme chemické složení popela z různých dřevin, abychom zjistili jeho potenciál jako přírodního hnojiva. Umíme analyzovat, zda popel neobsahuje škodlivé látky, které stromy nasály z průmyslového okolí, a určujeme, kdy je jeho použití pro pole a zahrady bezpečné.
Výzkum probíhá v reálných podmínkách, například v okolí jezera Milada. Do analýz zapojujeme studenty, kteří tak řeší praktické úkoly s přímým dopadem na zdraví lidí i kvalitu pěstovaných plodin.
Zkoumáme, jak vrátit rozmanitý život do míst, která člověk dlouhodobě měnil – od měst a polí až po vytěžené lomy a výsypky. Hledáme cesty, jak pomocí cílené obnovy přírodních procesů podpořit návrat vzácných druhů a zajistit stabilitu ekosystémů v krajině, která prochází výraznou proměnou.
Propojujeme terénní výzkum s praktickými aplikacemi, aby naše krajina byla odolnější a zdravější pro budoucí generace.
Věnujeme se výzkumu rewildingu – unikátnímu přístupu, který usiluje o návrat původních druhů zvířat a přirozených procesů tam, odkud je člověk vytlačil. Identifikujeme a hodnotíme lokality, kde by obnova přirozené role velkých kopytníků nebo šelem mohla zásadně posílit biodiverzitu a ekologickou stabilitu. Naším cílem je vytipovat místa, kde může příroda opět fungovat sama a bez neustálé pomoci člověka.